Hrad Rabí
Když se řekne Rabí, snad každý si v prvním momentě vybaví, že právě tady Jan Žižka přišel o své druhé oko. Dost lidí si také vzpomene, že v současnosti je Rabí nejrozsáhlejší hradní zřícenina v České republice.
Trocha historie
O založení hradu Rabí, ani o jeho prvních majitelích, neexistují žádné písemné záznamy. Předpokládá se, že nejstarší část hradu - velká obranná věž - pochází z počátku 13. století a že jej postavila německá hrabata z Bogenu, protože celé Sušicko v té době patřilo k Bavorsku. Po navrácení celého území českému státu byli majiteli hradu pravděpodobně páni z Velhartic, kterým patřil také nedaleký hrad Budětice.
První písemná zmínka o hradě pochází až z roku 1380, kdy již hrad patřil rodu Švihovských z Rýzemberka. Právě oni přivedli hrad k největšímu rozkvětu. Když jej na přelomu 14. a 15. století Břeněk Švihovský z Rýzmberka přestavěl, stalo se Rabí jedním z nejpevnějších a nejbezpečnějších hradů v Českém království.
Ani to však nezabránilo Janu Žižkovi, aby se za husitských válek hradu hned dvakrát zmocnil. Při prvním obléhání hradu v roce 1420 se jeho posádka vzdala, při druhém v roce 1421 byl hrad husity dobyt. Právě to druhé obléhání Rabí bylo osudným pro Jana Žižku, protože při bojích ztratil své druhé oko.
S koncem husitských válek Rabí dále patřilo Švihovským z Rýzemberka. Snad nejbohatší a nejvlivnější představitel rodu, Půta II Švihovský z Rýzembreka, který byl mj. nejvyšším zemským soudcem, pokračoval ve stavebních úpravách a rozvoji hradu. Kromě jiných prací začal budovat mohutnou obrannou zeď se systémem předsunutých dělových bašt. Paradoxně právě ta se nejspíš stala hradu osudnou. Opevnění nebylo nikdy dokončeno a Půtovi synové se velmi zadlužili až museli v roce 1548 Rabí prodat.
Hrad poté rychle vystřídal několik majitelů (Jindřich Kurcpach z Trachenberka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka), ale nikdo z nich se o něj příliš nestaral. Když hrad získal asi v roce 1570 Adam Chanovský z Dlouhé Vsi, podržel si jeho rod Rabí až do počátku 18. století, ale z hradu se postupně stávala ruina.
V roce 1720, kdy byl hrad už ve vlastnictví rodu Lamberků, dokonal dílo zkázy na hradě velký požár. V dalším období pak poničený a snadno přístupný hrad sloužil jako zdroj stavebního materiálu pro mnoho domů v okolních vesnicích.
Po dvou stoletích, v roce 1920, prodali Lamberkové hrad Rabí za symbolickou jednu korunu Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. To byl začátek nové slávy Rabí jako turistického cíle a historické památky. V roce 1954 pak hrad Rabí přešel do majetku státu a v roce 1978 se stal národní kulturní památkou.
Rabí dnes
Dnes je hrad Rabí ve správě Národního památkového ústavu a patří mezi vyhledávané turistické cíle v regionu Šumavy a Pošumaví. Pro návštěvníky jsou připraveny dva prohlídkové okruhy, v zachovaných místnostech Břeňkova paláce jsou vystavené modely hradu v různých fázích jeho výstavby a erby jednotlivých majitelů hradu. V bývalé hodovní síni zase najdete expozici archeologických nálezů z areálu hradu a repliku dobových kachlových kamen. Nahlédnout můžete také do hradního podzemí, ovšem nejoblíbenější místo hradu je přesně na opačném konci - na vrcholu hlavní věže, tzv. Donjonu. Z věže je krásný výhled na celý areál hradu, na obec Rabí i údolí Otavy se šumavskými lesy v pozadí.
Na hradním nádvoří můžete ochutnat medové dobroty nebo si zkusit střelbu z luku nebo kuše. Zajímavá bývají i zábavně vzdělávací představení o včelách v hradní včelnici. Hradní konírna a podzemí kostela v průběhu sezóny hostí řadu zajímavých výstav, na hradě jsou pořádány koncerty i jiné akce. Aktuální informace o dění na hradě najdete na stránkách www.rabi.cz.
